Lavrion: Mekka kamenných květin

Αυγούστου 25, 2020

Lavrion: Mekka kamenných květin

Hérakles Katsaros a RNDr. Dimitris Constantinides

úvod

Vypracováni tohoto článku je výsledkem pokračující spolupráce mezi zájmovými skupinami Banské Štiavnice a Lavrionu, jakož i mezi místními úřady těchto měst. Tato spolupráce také vedla k organizaci výstavy fotografií s názvem „Paralely Lavrionu a Banské Štiavnice“, která se konala v Slovenském báňském muzeu od srpna do října 2019. Sdělení o této výstavě bylo již publikováno na stránkách Montanrevue.

Mekka kamenných květin

Starověký Lavrion a jeho okolí (oblast Lavreotiki) je znamenitým příkladem technologického a kulturního celku. Jeho památky svědčí o průkopnické těžební a hutní činnosti (již od roku 3200 před naším letopočtem¹), které Athénský stát vděčil za svou dominantní ekonomickou, vojenskou i kulturní sílu v klasickém Řecku. Nicméně, na Slovensku je méně známo, že podzemní labyrint Lavrionu, sestávající se ze šachet, podzemních galerií dlouhých desítek kilometrů, schodů, komor atd. představuje, pro celosvětovou komunitu sběratelů a odborníků, Mekkou kamenných květin, tj. naturálních minerálů. Samotné jméno Lavrionu pochází ze slova Lávra, což znamená úzký, průchod, štola, podzemí úzká chodba, důlní pasáž (Obr. 1-2).

Obr. 1: Obr. 1 Mlátkem a želízkem vytesané úzké podzemní chodby („lavry“) ve starověké dobývce Elafos (fotografie H. Katsaros)

Obr. 2 Mlátkem a želízkem vytesané úzké podzemní chodby („lavry“) ve starověké dobývce Suriza (fotografie Nikos Leloudas)

Muzea a sbírky minerálů Lavrionu

Lavreotiki byla správně označena jako přírodní minerální laboratoř, jelikož pestrost její nerostů patří mezi největšími na světě. Pokud jde o přesný počet minerálů, které zde byly doposud zjištěny, Mindat.org², největší světová databáze nerostů, hornin, meteoritů a lokalit, zaznamená 643 druhů. Z těchto minerálů, 593 bylo popsáno z podzemních galerií, zatímco 132 bylo ověřeno ze strusek. Některé minerály jsou společné, takže totální číslo je 643 a nikoliv 725.

Zdůrazňuje se, že Lavrion je typovou lokalitou 28 globálně původních minerálů, tj. nerostů, které v globálním měřítku byly zde poprvé objeveny. Navíc, podle informací výzkumníka, který stále prozkoumá mineralogické bohatství Lavrionu, tj. Branka Riecka z Institutu Mineralogie a Krystalografie Vídeňské University (osobní komunikace), na začátku roku 2020 budou oznámeny nové minerály v časopise „Mineralien-Welt“ a tudíž celkový počet původních „kamenných květin“ Lavrionu ještě vzroste.

Nerosty Lavrionu, exkluzívní svou krásou, estetikou, barvami a krystalickými formami, zdobí sbírky desítek sběratelů z celého světa, ale také místní expozice. Nejznámější místní výstava se nachází v Mineralogickém muzeu Lavrionu³, které bylo otevřeno v roce 1986. Prostory muzea jsou v malé průmyslové budově (Obr. 3) postavené v roce 1875, která původně byla součástí komplexu hydromechanického obohacování rudy.

Obr. 3 Historická budova Mineralogického muzea Lavrionu (fotografie Ing. R. Kaňa)

Ve vitrínách muzea se nachází 740 exponátů nerostů a hornin Lavrionu. Mezi nimi jsou i globálně původní minerály, jako je laurionit, paralaurionit, serpierit, ktenasit, mammothit, georgiadesit a další. Mezi exponáty muzea patří i jedna stříbrná mince ze 4. století př.nl., pruty olova, důlní nástroje a strusky. Momentálně probíhá proces přemístění muzea. Budova, ve které bude umístěno nové mineralogické muzeum, je zobrazena na Obr. 4. Jedná se o bývalou základní školu Lavrionu postavenou v roce 1902 a zrekonstruovanou nedávno.

Obr. 4: Bývalá základní škola Lavrionu postavená v roce 1902, nedávno zrekonstruovaná (fotografie H. Katsaros).

Malé Mineralogicko-hornické muzeum v Kamarize⁴ u Lavrionu (Obr. 5-6), které hostí minerály, předměty, nářadí, důlní stroje, fotografie, historické texty atd., je další místo, kde se můžeme setkat se starověkou a moderní historii Lavrionu, ale také s jeho kamennými květinami.

Obr. 5: Mineralogicko-hornické muzeum v Kamarize (fotografie Ing. R. Kaňa)

Obr. 6 Mineralogicko-hornické muzeum v Kamarize (fotografie Ing. R. Kaňa)

Estetické exempláře nerostů z Lavrionu se též nachází i v dalších soukromých sbírkách (Obr. 15) a muzeích v Řecku, ale i po celém světě. Mezi nimi patří i Bansko-geologická expozice na dole Starovšechsvätých v Hodruši-Hámrech.

Publikované knihy a jiné zdroje informací

O minerálech z Lavreotiki byly dodnes vydány tyto knihy:

a) “Nerosty Lavreotiki a minerální složky její hornin”, autor Nikos Vourlakos. Byla publikována v roce 1992 (v řečtině).

b) "Minerály dolů Lavrionu" od Athanasiose Katerinopoulose a Eftychiy Zisimopoulou, 304 stran. Byla vydána Asociací řeckých sběratelů minerálů a fosilií v roce 1994 (v řečtině, částečně v angličtině).

c) «Minerály ve starých struskách»⁵ (rok 1996, v angličtině): poskytuje detailní pohled na minerály, které vznikly v devíti starých struskových skládkách po těžbě v Laurionu, Autoři: Piet Gelaude, Piet Van Kalmthout a Christian Rewitzer.

d) „Griechenland“ (rok 2018, v němčině): pozoruhodná kniha o minerálech z celého Řecka. Z toho 480 stránek je věnováno Lavreotiki, včetně velkého počtu fotografií. Jeho autory jsou Berthold Ottens a Prof. Panagiotis Voudouris, známí badatele sběratelských minerálů.

e) “Nerosty Lavreotiki” (rok 2018, v řečtině): publikace Společnosti pro zkoumání Lavrionu, texty od Nikose Vourlakose a Michalise Fitrose a fotografie nerostů od Fritza Schreibera. Anglická verze knížky byla publiku představena v Athénách 20. prosince 2019.

Kromě těchto knih, rozsáhlé odkazy a fotografie se nachází v dalších obecnějších publikacích, ale také v mnoha vědeckých článcích ve specializovaných časopisech. Poznamenáváme, že na mnoha webových stránkách je k dispozici řada příspěvků se snímky překrásných minerálů Lavrionu.

Nádhera a rozmanitost kamenných květin Lavrionu

Podle seznamu Mezinárodní mineralogické asociace (v září 2019), v současné době existuje v celém světě 5514 uznávaných druhů minerálů⁶. Jak už bylo uvedeno výše, v Lavreotiki bylo nalezeno více než 643 nerostů. To znamená, že tato relativně nevelká oblast patří mezi první regiony na planetě co to počtu zaznamenaných nerostů. Jinými slovy hostí 11,6% z těchto minerálů.

Nerosty Lavrionu vděčí za svou celosvětovou reputaci své jedinečné kráse, rozmanitosti a kombinaci barev a lesku dokonalých (ve většině případů) krystalů. Nerosty Lavrionu, ať jsou v kterémkoliv muzeu nebo expozici, jsou důležitým prvkem světového mineralogického a geologického dědictví.

Ale protože jeden obrázek řekne více než tisíc slov, pojďme si užit některé barevné ornamenty přírody, které pocházejí ze světa Lavrionu, v následujících fotografiích (Obr. 7-14).

Obr. 7: Annabergit ze staré dobývky „Třetí kilometr“ (fotografie Tóth László)

Obr. 8 Kuprit ze štoly „Centrální Kamariza“ (fotografie Tóth László)

Obr. 9 Wulfenit ze štoly „Adami č. 2“ (fotografie Tóth László)

Obr. 10 Sádrovec ze štoly „Centrální Kamariza“ (fotografie H. Katsaros)

Obr. 11 Pyrit z štoly č. 23 - lokalita Villia (fotografie Tóth László)

Obr. 12 Modrý měděný povlak na stěně štoly „Centrální Kamariza“ (fotografie H. Katsaros)

Obr. 13 Wulfenit ze štoly „Adami č. 2“ (fotografie Tóth László)

Obr. 14 Adamit ze štoly „Centrální Kamariza“ (fotografie Tóth László)

Obr. 15 Část exponátů soukromé sbírky prvního z autorů tohoto článku H. Katsarose

Zdroje informací

¹ Gale, Η.Ν. & Kayafa M.: Further evidence for Bronze Age production of copper from ores in the Lavrion ore district, Attica, Greece, Proceedings of the 2nd International Conference Archeometallurgy in Europe, 17-21 June 2007, Aquileia, AIM, 158-176.

² https://www.mindat.org/

³http://istoriko.lavreotiki.gr/index.php/2015-03-30-19-05-07/o

⁴ http://oryktologikomouseiokamarizas.blogspot.com/

⁵Gelaude, P., van Kalmthout, P. and Rewitzer, C. (1996): Laurion – the minerals in the ancient slags. Authors publishing, The Netherlands, 195 pp.

⁶http://cnmnc.main.jp/