Lavrion: Mekka kamenných květin
Lavrion: Mekka kamenných květin
Hérakles Katsaros a RNDr. Dimitris Constantinides
úvod
Vypracováni
tohoto článku je výsledkem pokračující spolupráce mezi zájmovými skupinami
Banské Štiavnice a Lavrionu, jakož i mezi místními úřady těchto měst. Tato
spolupráce také vedla k organizaci výstavy fotografií s názvem „Paralely
Lavrionu a Banské Štiavnice“, která se konala v Slovenském báňském muzeu od
srpna do října 2019. Sdělení o této výstavě bylo již publikováno na stránkách Montanrevue.
Mekka kamenných
květin
Starověký Lavrion a jeho okolí (oblast Lavreotiki) je znamenitým
příkladem technologického a kulturního celku. Jeho památky svědčí o průkopnické
těžební a hutní činnosti (již od roku 3200 před naším letopočtem1),
které Athénský stát vděčil za svou dominantní ekonomickou, vojenskou i kulturní
sílu v klasickém Řecku. Nicméně, na Slovensku je méně známo, že podzemní
labyrint Lavrionu, sestávající se ze šachet, podzemních galerií dlouhých
desítek kilometrů, schodů, komor atd. představuje, pro celosvětovou komunitu
sběratelů a odborníků, Mekkou kamenných květin, tj. naturálních minerálů. Samotné
jméno Lavrionu pochází ze slova Lávra, což znamená úzký, průchod, štola,
podzemí úzká chodba, důlní pasáž (Obr. 1-2).
Muzea a
sbírky minerálů Lavrionu
Lavreotiki
byla správně označena jako přírodní minerální laboratoř, jelikož pestrost její nerostů
patří mezi největšími na světě. Pokud jde o přesný počet minerálů, které zde byly
doposud zjištěny, Mindat.org2, největší světová databáze nerostů,
hornin, meteoritů a lokalit, zaznamená 643 druhů. Z těchto minerálů,
593 bylo popsáno z podzemních galerií, zatímco 132 bylo ověřeno ze strusek.
Některé minerály jsou společné, takže totální číslo je 643 a nikoliv 725.
Zdůrazňuje
se, že Lavrion je typovou lokalitou 28 globálně původních minerálů, tj. nerostů,
které v globálním měřítku byly zde poprvé objeveny. Navíc, podle informací
výzkumníka, který stále prozkoumá mineralogické bohatství Lavrionu, tj. Branka
Riecka z Institutu Mineralogie a Krystalografie Vídeňské University (osobní
komunikace), na začátku roku 2020 budou oznámeny nové minerály v časopise „Mineralien-Welt“
a tudíž celkový počet původních „kamenných květin“ Lavrionu ještě vzroste.
Nerosty
Lavrionu, exkluzívní svou krásou, estetikou, barvami a krystalickými formami,
zdobí sbírky desítek sběratelů z celého světa, ale také místní expozice. Nejznámější
místní výstava se nachází v Mineralogickém muzeu Lavrionu3, které
bylo otevřeno v roce 1986. Prostory muzea jsou v malé průmyslové budově (Obr.
3) postavené v roce 1875, která původně byla součástí komplexu
hydromechanického obohacování rudy.
Obr. 3 Historická budova Mineralogického muzea Lavrionu (fotografie Ing. R. Kaňa)
Ve
vitrínách muzea se nachází 740 exponátů nerostů a hornin Lavrionu. Mezi nimi
jsou i globálně původní minerály, jako je laurionit, paralaurionit, serpierit,
ktenasit, mammothit, georgiadesit a další. Mezi exponáty muzea patří i jedna
stříbrná mince ze 4. století př.nl., pruty olova, důlní nástroje a strusky.
Momentálně probíhá proces přemístění muzea. Budova, ve které bude umístěno nové
mineralogické muzeum, je zobrazena na Obr. 4. Jedná se o bývalou základní školu
Lavrionu postavenou v roce 1902 a zrekonstruovanou nedávno.
Obr. 4: Bývalá základní škola Lavrionu postavená v roce 1902, nedávno zrekonstruovaná (fotografie H. Katsaros).
Malé
Mineralogicko-hornické muzeum v Kamarize4 u Lavrionu (Obr. 5-6),
které hostí minerály, předměty, nářadí, důlní stroje, fotografie, historické
texty atd., je další místo, kde se můžeme setkat se starověkou a moderní
historii Lavrionu, ale také s jeho kamennými květinami.
Estetické
exempláře nerostů z Lavrionu se též nachází i v dalších soukromých sbírkách
(Obr. 15) a muzeích v Řecku, ale i po celém světě. Mezi nimi patří i Bansko-geologická
expozice na dole Starovšechsvätých v Hodruši-Hámrech.
Publikované
knihy a jiné zdroje informací
O
minerálech z Lavreotiki byly dodnes vydány tyto knihy:
a) “Nerosty Lavreotiki a minerální složky její hornin”, autor Nikos Vourlakos.
Byla publikována v roce 1992 (v řečtině).
b) "Minerály dolů Lavrionu" od Athanasiose Katerinopoulose a Eftychiy
Zisimopoulou, 304 stran. Byla vydána
Asociací řeckých sběratelů minerálů a fosilií v roce 1994 (v řečtině, částečně
v angličtině).
c) «Minerály ve starých struskách»5 (rok 1996, v angličtině):
poskytuje detailní pohled na minerály, které vznikly v devíti starých
struskových skládkách po těžbě v Laurionu, Autoři: Piet Gelaude, Piet Van
Kalmthout a Christian Rewitzer.
d) „Griechenland“ (rok 2018, v němčině): pozoruhodná kniha o minerálech z celého
Řecka. Z toho 480 stránek je věnováno Lavreotiki, včetně velkého počtu
fotografií. Jeho autory jsou Berthold Ottens a Prof. Panagiotis Voudouris,
známí badatele sběratelských minerálů.
e) “Nerosty Lavreotiki” (rok 2018, v řečtině): publikace Společnosti pro
zkoumání Lavrionu, texty od Nikose Vourlakose a Michalise Fitrose a fotografie nerostů
od Fritza Schreibera. Anglická verze knížky byla publiku představena v Athénách
20. prosince 2019.
Kromě
těchto knih, rozsáhlé odkazy a fotografie se nachází v dalších obecnějších publikacích,
ale také v mnoha vědeckých článcích ve specializovaných časopisech. Poznamenáváme,
že na mnoha webových stránkách je k dispozici řada příspěvků se snímky překrásných
minerálů Lavrionu.
Nádhera a
rozmanitost kamenných květin Lavrionu
Podle
seznamu Mezinárodní mineralogické asociace (v září 2019), v současné době
existuje v celém světě 5514 uznávaných druhů minerálů6. Jak už bylo uvedeno výše, v Lavreotiki bylo
nalezeno více než 643 nerostů. To znamená, že tato relativně nevelká oblast
patří mezi první regiony na planetě co to počtu zaznamenaných nerostů. Jinými
slovy hostí 11,6% z těchto minerálů.
Nerosty
Lavrionu vděčí za svou celosvětovou reputaci své jedinečné kráse, rozmanitosti
a kombinaci barev a lesku dokonalých (ve většině případů) krystalů. Nerosty
Lavrionu, ať jsou v kterémkoliv muzeu nebo expozici, jsou důležitým prvkem
světového mineralogického a geologického dědictví.
Ale
protože jeden obrázek řekne více než tisíc slov, pojďme si užit některé barevné
ornamenty přírody, které pocházejí ze světa Lavrionu, v následujících
fotografiích (Obr. 7-14).
Obr.
7: Annabergit ze staré dobývky „Třetí kilometr“ (fotografie Tóth László)
1 Gale, Η.Ν. & Kayafa M.: Further evidence for Bronze
Age production of copper from ores in the Lavrion ore district, Attica, Greece,
Proceedings of the 2nd International Conference Archeometallurgy in Europe,
17-21 June 2007, Aquileia, AIM, 158-176.
3 http://istoriko.lavreotiki.gr/index.php/2015-03-30-19-05-07/o
4 http://oryktologikomouseiokamarizas.blogspot.com/
5 Gelaude, P., van Kalmthout, P. and Rewitzer, C.
(1996): Laurion – the minerals in the ancient slags. Authors publishing, The
Netherlands, 195 pp.
Σχόλια
Δημοσίευση σχολίου