Rerum Naturalium

  Výlet do antického PRŮMYSLOVÉHO Laurionu RNDr. Dimitris C. Constantinides a Dr. Dimitris Bitzios --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Slavná historie Laurion (také Lavrion, Laurium, řecky Λαύριο), je město ležící přibližně 60 km jihovýchodně od Athén (Obr. 1). Administrativně zahrnuje téměř celý poloostrov Lavreotiki, který má rozlohu 170 km 2 a více než 25 tisíc obyvatel. Dneska se toto území je stejně velké jako oblast, kde ve starověku, ale i v moderní době, běžela těžební a metalurgická činnost na výrobu stříbra a olova. Nejstarší důkazy o hornictví sahají až do počátku bronzového věku, ca. 3200 před naším letopočtem, což svědčí, že se jednalo o jednu z nejstarších těžebních činností v celé Evropě. Ovšem systematická a intenzivní exploatace stříbrno-olovnatých rud začala okolo roku 500 př.nl., když současně byl založen Aténský stát. V roce 483 př.nl objevení bohatých žil stříbra na lokalit

  Lavrion: Mekka kamenných květin Hérakles Katsaros a RNDr. Dimitris Consta ntinides ú vod Vypracováni tohoto článku je výsledkem pokračující spolupráce mezi zájmovými skupinami Banské Štiavnice a Lavrionu, jakož i mezi místními úřady těchto měst. Tato spolupráce také vedla k organizaci výstavy fotografií s názvem „Paralely Lavrionu a Banské Štiavnice“, která se konala v Slovenském báňském muzeu od srpna do října 2019. Sdělení o této výstavě bylo již publikováno na stránkách   Montanrevue. M ekka kamenných květin Starověký Lavrion a jeho okolí (oblast Lavreotiki) je znamenitým příkladem technologického a kulturního celku. Jeho památky svědčí o průkopnické těžební a hutní činnosti (již od roku 3200 před naším letopočtem 1 ), které Athénský stát vděčil za svou dominantní ekonomickou, vojenskou i kulturní sílu v klasickém Řecku. Nicméně, na Slovensku je méně známo, že podzemní labyrint Lavrionu, sestávající se ze šachet, podzemních galerií dlouhých desítek kilometrů, schodů, kom

Μπάνσκα Στιάβνιτσα  H Γη των Μεταλλωρύχων ( Terra Banensium ) Μνημείο Παγκόσμιας Κληρονομιάς και ένα Υπόδειγμα για το Λαύριο από Δημήτρη Κ. Κωνσταντινίδη, Δρα Οικονομικής Γεωλογίας 1. Εισαγωγή Μπάνσκα Στιάβνιτσα (Banská Štiavnica) , μια πόλη στην καρδιά της Ευρώπης (Εικ. 1), με μια ασυνήθιστη μεταλλευτική διαδρομή, που ξεκίνησε στην ύστερη εποχή του χαλκού (10 ος - 8 ος αιώνας π.Χ.) και επιβραβεύθηκε το 1993 μ.Χ., όταν 86 τεχνικά και πολλά άλλα ιστορικά μνημεία της εντάχθηκαν στον Κατάλογο της Παγκόσμιας Πολιτιστικής Κληρονομιάς του Εκπαιδευτικού, Επιστημονικού και Πολιτιστικού Οργανισμού των Ηνωμένων Εθνών, δηλ. της ΟΥΝΕΣΚΟ. Η Μπάνσκα Στιάβνιτσα   είναι η παλαιότερη και, κατά το παρελθόν, η σημαντικότερη πόλη της Σλοβακίας. Η φήμη της οφείλεται στον ορυκτό της πλούτο, δηλ. των μεταλλευμάτων βασικών και πολύτιμων μετάλλων (ιδιαίτερα του αργύρου και του χρυσού), τα οποία εξορύσσονταν στην πόλη και τα περίχωρά της για περισσότερο από δύο χιλιάδες χρόνια. Αξίζει να σημειωθε